pondělí 11. července 2011

Pohoda na Pohodě



Po dlouhé době jsem se v rámci prokrastinace od spánku (spala jsem přece v buse, tak by to mělo stačit ... ne v dálkovém, Ořešínském:) rozhodla, že sem zase něco napíšu. No a čeho se to bude týkat? Dojmologie z mého prvního hudebního festivalu.

30 tisíc lidí, prý. No jako plno tam bylo a když jsme s holkama dojely v neděli v poledne do Brna, byl to docela šok, žádné davy, žádné fronty. Taky chroustů bylo hodně - zvláště v podvěčer vyvolávaly desetisekundové tance Svatého Víta u skupinek návštěvníků, na které pořádaly promyšlené nálety.

Když jsme balily stany, uvědomila jsem si, jaké množství lidí bylo nahečmáno na tak malém prostoru. Celta na celtě kolík na kolíku. Zeména iluze osobního stanového prostoru byla narušována skupinkami lidí křičícími "hovnoooo" (díky, Hani) a v noci chrápajícími lidmi, kteří navzdory stěně stanu jakoby leželi přímo ve vašem spacáku.

Taky vedro bylo, oujé. Jsem spálená až na špičky uší a Adél si dokonce opálila o/afinu (hi hiii). V takovém počasí byly s povděkem kvitovány hasičské stříkačky, kropící dav ledovou vodou, fukary s vodní mlhou, či ledová sprcha, na kterou se i přes nebezpečí infarktu myokardu stála od osmé ranní hodinu dlouhá fronta ... jako ostatně na všechno studené :) Sponzoři se vedra chytli drápkem a dodali parazitujícím návštěvníkům všechno od vody, přes klobouky, nosiče na piva, až po reklamní vějířky.


No a koncerty? - ty byly!

Malý kuk do mého programu můžu poskytnout zde - nejvíc mě zaujaly tyhle kapely - pozor, ne nutně hudbou :)
  • Tokyo Ska Paradise Orchestra (JPN)
Roztomile anglicky mluvící Japonský jazzband se sexy zpěvákem. Dokázali nás roztančit i v parném odpoledni.
Skvělá a úžasná Imogen. Její koncert začal tím, že přišla s točící a hvízdající trubkou a po chvíli nás požádala, jestli by to nemohla ještě zopakovat, že se jí to napoprvé nepovedlo. Britka každým coulem - Earl Grey z ní přímo odkapával a měla nádherný přízvuk, nádherný hlas a celá byla přenádherná. Když hrála bylo to jako pozorovat šéfkuchařku v kuchyni - na pódiu se cítila jako doma a díky ní jsme se tak cítili i my. Nebyl to jen festičíslo - udělala z něj plnohodnotný koncert s rekvizitami a šou. Prostě a jednoduše, naprosto si mě získala. I svojí historkou a následnou písní o tom, že jednomu bývalému příteli vařila večeři - speciálně pro něj ji uvařila jen z ingrediencí, které mohl jíst (nemohl pečivo, mléčné výrobky, maso atp.). Naštvala se, vyhodila ho a složila píseň poté, co snědl cookie :))
Šoumenka každým coulem, která přišla s dvacetiminutovým zpožděním. Vystoupení bylo zvláštně divné - zpěvačka se slunečními brýlemi a korunkou a dvě spolutanečnice, které vypadaly jako při epileptickém záchvatu. V prostřed představení se objevil bílý kůň ... Ale - šou to byla. Dokonce si vzala na pódium několik lidí, kteří byli ale poté donuceni témeř k úprku před sekuriťákem.
  • Kellies (ARG) - klip
Tři sestry jakoby z oka vypadly feministickým kapelám z amerických teen seriálů. Šaty, dlouhé vlasy, podpatky a asovka, či bicí. Světelná šou výsledný dojem ještě krásně dobarvila. No super holky, jen tak dál - byly jste mnohem lepší, než ta improkapela, ze které jsem na vás odešla :)
  • Peter, Björn and John (SWE) - klip
Chlapci byli sladcí a pruhotričkatý Peter/Björn/John dokonce opocenou rukou otlapkal fanoušky. Bylo to milé a zjistila jsem, že jejich jednu písničku znám z reklamy na nějakou spořitelnu :)
  • M.I.A. (USA)
Přišla mi jako nesympatická čůza, sorry, ale nemusím mít ráda každého. No a její hudba mi toho taky moc neřekla.
  • Portishead (GB)
Zvládla jsem u nich dvakrát nebo třikrát usnout (byli od jedenácti do dvanácti a já už se spánkovým deficitem) ale hudba krásná, uspávací :) Zpěvačka má krásný hlas, skoro jako Imogen :)
  • Puding pani Elvisovej (SK)
Nemůžu říct nic, než "trs trs trs trs" :)
  • We Have Band (GB) - klip
Yes, they did. Dva chlapíci - zrzek a černoch ve společnosti naštvaně vyzerající ženy dokázali roztrsat davy i na průchozím Runaway stage!
  • Beirut (USA)
Přesně moje gusto - co víc k tomu dodat :)
  • Bloodgroup (ISL) - klip
Nechtěla jsem si podřezat žíly, ale ze zpěvačky i zpěváka emařina přímo odkapávala. přesto mě dokázali strhnout tak, že jsem si div neutleskala ruce a nevyřvala hlasivky ... i když s těma hlasivkama a řvaním měli problém i sami interpreti :) Ale super. Dav pod pódiem si posílal nafukovací míče a dobře jsme se bavili - zpěvák pak začal do davu házet šrapnely CD alb - frája :)
  • Lisa Hannigan (IRL)
Něco jako Imogen - křehká a ženská, ale dokáže lidi roztleskat. I když mi přišla trochu nejistá. Její hudba byla stejná jako ona - jemná. Trhla se od Damiena a možná udělala dobře - má na víc, než být jen "vokál".


Prostě Pohoda 2011 byla slunečná, upocená, pohodová, zvlhčovací, poslouchací, lážo-plážující - prostě taková, jaký má každý správný letní festival být - nashle za rok!