Úterý bylo ve znamení klasických turistických taháků a trháků!
- střídání stráží - ne tak fancy, jako v Londýně, či v Praze- Hlavové pokrývky sice s těmi londýnskými soutěžily, ale strážící vojáci mohli otáčet hlavou do stran a chodit! Předpokládám, že to byla kompenzace za ten chvost koňských žíní,co jim chudákům visel nad čelem. Užily jsme si ale i sprindtu, neb jsme na přehlídku dorazily za pět dvanáct (resp za pět půl druhé) - ale počkali na nás, hodňouši :) Jen jsme bohužel nestihly "tučňáčí" srovnávání formace.
- národní divadlo - opět překvapivě z červených cihel, ale kolem spousta záhonků, kachna ve vodotrysku a sochy herců a dokonce i Ibsena ... měl zvláštní účes, inu, umělec ...
- naše kroky následně směřovaly do oselské radnice. Vyzdobená byla jako z časů perestrojky, ale i tak (a možná právě proto) to byla podívaná. Taky jsem tam zvládla napsat pohledy - trochu jsme tam s Adél "bufeťačily", páč venku byla zima a my potřebovaly teplo (pro nás) a světlo (na pohledy) - psaní doufám dojde dřív jak já. Za vitrínou jsme mohly obdivovat velký skleněný talíř, který dala Oslu Praha a závěrem naší prohlídky se stal propracovaný patchwork, znázorňující celé Norsko - babi chci to jako přehoz! No a jejich záchody? - 1A - i sloupy tam byly!
| anna2rerajče.net |
| anna2rerajče.net |
Náš den završila promenáda kolem moře, cheesburger a presso v McDonaldu (okny jsme sledovaly kavárnu na protější straně, kde pod teplomety seděly na kožešinách spoře odění lidé a slíbily jsme si, že si tam takhle jednou taky sedneme) a window shopping zahrnující obligátní zkoušení sluněčních brýlí nejrůznějších tvarů a kloboučstva taktéž.
| anna2rerajče.net |
Středa pak byla věnována vzdělávání - šly jsme do technického muzea. Adél předvedla etudu ve znamení "naše kreditky se nekamarádí s vašimi mašinkami, ale my bychom do muzea i tak strašlivě a rády chtěly", takže jsme dostaly 2X stup za 0 NOK :) (mám i důkaz!). No a muzeum bylo božííííí - zvláště interaktivní část s kuličkou ovládanou myslí, bicími, simulace akvária, planetária, termoobraz (podle něj jsem byla těsně před oblišejovou explozí, zejména v dutině ústní to fajrovalo), psaní světlem, obtiskávání stínu na stěnu pomocí blesku a spousta dalších kravinek a hejblátek. "Dospělácká" část byla bohužel v norštině, ale i tak to bylo fajné.
Taky jsme navštívily kampus v rámci questu za termohrnkem. Kampus vypadal velice akademicky a studijně a taky pěkně rozlezle, knihovna byla parádní! Potíž je jen v tom, že o Velikonocích (stejně jako o každé neděli) Norsko, resp. Oslo, umírá - zavřené obchody, lidi sedí doma a řeší vraždy (velikonoční zvyk v sekulární oblasti), takže i kafetérie jsou bohužel zavřené a termohrnky tedy nedostupné.
Čtvrtek
Včera jsme se rozhodly zajet si na výlet do Dröbaku - rybářského městečka, které se pyšní tím, že je tu obchod, který celoročně prodává vánoční serepetičky (odtud nickname Christmas town). Byly jsme uvnitř a fakt, tolik kýčovitých třpytkových věcí, vánočních myšiček, trolů v čepičách a Noëlů jsem nikde pohromadě ještě neviděla ... ani sezónně. Je tu i slanovodní akvárium (za pouhých 40 NOK) a další ptákovinky.
| anna2rerajče.net |
| anna2rerajče.net |
Bylo vidět, že je mestečko na návaly turistů přímo upravené a natěšené - kavárničky na každém rohu, ba i jinde, spousta malých roztomilých (a pro čechy zbožím nedostupných) obchůdečků a všudypřítomné záhonky s krásně vonícíma modrýma kytkama, o kterých nemůžu zaboha zjistit, co je to zač. Na lavičce u mol jsme do sebe koply rizoto a podle kresbičkové mapky jsme se vydaly hledat sochu ženy s pádlem. Nebyla tak velká jako na obrázku, ale asi to byla tamní první feministka, takže ok (proto asi ta socha). Jo a kdyby nebylo chladno, vypadalo by to tam jako v Chorvatsku :)
| anna2rerajče.net |
No a co dělám dneska? - zevlím - vystěhovala jsem se z Editina pokoje, neb dnes se vrací v ocelovém ptáku. Dala jsem si do nosa lososa - mňam. A teď jen s mírnými obavami čekám, až mě smršť erasmácké populace z Adéliny strany vytrhne z jazykové izolace. Do teď jsem totiž mluvila anglicky jen s Australankou Gríou (kdoví, jak se to píše:), Norkou Máriou a dvěma Němci - Sebastianem a Florianem.
Dnes bude totiž den G - grilovací, u jezera - hůůůůůůů. To je tu totiž takový pěkný norský zvyk, kromě oslavování čokoládoven Freya, trampolín u rodinných domků a ranního, odpoledního a večerního běhání. Prodávají se tu dokonce jednorázové grily s už připravenými uhlíky.
Norsku zdar a Oslu zvlášť! (už se těším až si pěkně upravím a zaarchivuju fotky :)
