Erasmus - Varšava už je skoro "jako doma"

Ani jsem se nenaděla a půlka Erasmu je už skoro za mnou, utíká to jako voda, kruci. Lážo plážo zatím, ale uvidím, jak ve zkouškovém :) 

Overview: Bleší trh, international dinner, hřbitovní pouť, Halloween a hraní

Varšava je město drobných obchodníků a to se netýká jen blešáků, ale hlavně v Praze (čtvrť Praga, pro ty méně chápavé) se to malými obchůdky jenom hemží. Zatímco v centru je nahradily hyper-super-mega-markety, na pravém břehu je jich pořád dost a dost. Taky stánky s ovocem tu frčí a to i v nepříznivém počasí, pšenka tu kvete i zachumlaným babičkám, které na ulici prodávají květiny a dalším drobným obchodníčkům. No a když padne tma na starém městě, hned se na place Zámkovém vyrojí lidé s roztodivnými svítícími pičačinkami za 10 zl. No ale k blěšáku. Vlastně jsem celou výpravu zpunktovala já, protože jsem viděla Maríiny fotky s plynovou maskou a hned jsem tam chtěla též. Cesta se nám trochu protáhla, páč jsme natoupili do špatné tramvaje a projeli si celou severní část Varšavy a to i přesto, že oblast Wola byla hned za rohem ... no co, jinak bysme se tam nepodívali a bůhví, jestli bysme ten blešák vůbec našli - prostě to tak mělo být. Osobně si myslím, že je to jeden z těch trhů, který lze najít jen po sérii určitých kroků, jako otočit se pětkrát proti směru hodinových ručiček, třikrát tlesknout, držet se za jazyk za zpěvu národní hymny a taky je tramvají 15 zastávek v opačném směru jízdy :) No a trh byl boží, plynové masky byly, tepané kliky byly, gay porno hned vedle granátových prstýnků a starých dětských komixů, kouzelné a s atmosférou. Nekoukala jsem se, ale pravděpodobně se tam dalo koupit všechno od vintage splachovadel po atomovou bombu. Jen jsme byli sprdnuti, že si děláme fotky, což bylo pravděpodobně proto, že trh byl nelegální a spousta věcí na něm taky ... včetně té atomovky :)

anna2rerajče.net

Nevím, jestli z toho pak María s Nadjou měly špatný pocit, ale tak jako tak v nich vzplála myšlenka na pidi-international dinner se španělským hlavním chodem a česko-německým dezertem - štrůdlem. S Kathi jsme ho dělaly u nás a přišel i Ryan, který se ale do práce nijak extra nezapojil a dlabal jablka a brambory - bylo před Halloweenem a měl nějakou dlabací náladu a já neměla dýni, zato spoustu brambor a jablek (kvůli štrůdlu ... teda ty jabka hlavně:) (when God doesn't give you pumpkins, use your potatoes:)) Vymstilo se mu to až když se pokusil vydlabat pomeranč, o kterém je známo, že je až příliš šťavnatý. ... Což mi připomnělo, že jsem ještě nerozkreslila storyboard příběhu o vraždícím jablku - pěkná prokrastinační záležitost, tak to musím hodit na papír :) 

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Vzhledem k tomu, že jsme se u vaření s Kathi občerstvily svařákem, byl štrůdl slightly burned, ale shodly jsme se na tom, že je to jen kvůli kořeněnější chuti. Vtipné bylo, že María připravila empanadas (čert ví, jak se to píše ... já ne), což je tradiční španělské slané jídlo ... z listkového těsta :D, takže jsme z toho pak měly boule až za ušima, ale stejně to byla mňamka. Holky mají taky pěkný velký moderně zařízený byt, ale mají to daleko do centra, takže jsem vděčná za svůj babičkovský kumbál.

Přecpané a v náladě jsme pak zamířili na frog-party (oficiální název zněl Erasmus Halloween party, ale žába všechno změnila). Žába? Mňo, byli jsme v půjčovně kostýmů a ONA přišla třetí v pořadí, hned po tygrovi a žirafě. Na Halloweenu byla rozhodně nr.1. No a kdože to byl za žábu? - no přeci Ryan, kdo jiný :) Pravdou ale bylo, že skutečnou žabí párty jsem si zažila až v Oki Doki Hostelu, protože na ofišl Erasmus párty jsem nebyla moc in the mood, ale o tom vzápětí.

anna2rerajče.net

Co se týče herních večerů, jsme v tom už docela zruční a další herní večer se konal u Petry na privátě - s Dixitem, Jungle speedem, vínem a následnou pseudo-psychologickou hrou, u které jsem se málem počůrala smíchy. V čem to spočívalo? 

anna2rerajče.net

No, takhle vemte si papír a tužku a napište tři zvířata a tři charakteristiky těchto zvířat (ke každému tři) ... máte? Tak první zvíře s vlastnostmi by mělo ukázat, jak se chováte doma, druhé jací jste v práci a třetí, jak se chováte při sexu.

Jen tak pro zajímavost si pamatuju sebe ve třetí části (protože to bylo divné) a Ryana (protože jsem si málem cvrkla:)

• Já - penguin: funny, suited up, wingy
• Ryan - hippo: fat, scary, filthy - radost nad radost :D
• Jiří byl myslím moose, či něco takového :) 

Joj, byla to parádní tečka. Pak jsem se rozhodovala, jestli jít na další Halloween párty k Alexandře a Anrejovi do bytu, ale nakonec jsme šli do OkiDoki - na zpáteční cestě jsme potkali Australana, který byl ve V. teprve první den, a druhý se vracel zpátky do Itálie, kde pracoval jako vinař. Fakt měl zvláštní přízvuk. No a zatímco jsme ho zpovídali, strhla se v Subwayi, kde jsme seděli, rvačka - prostě přišel polskej chlápek a dal druhýmu polskýmu chlápkovi hlavičku, pak se ho snažil do té stejné části těla i kopnout, ale vzhledem k tomu, že byl na káry, udělal jen elegantní piruetku, načež ho prodavač vyhodil ven. Polka Kaja, která s námi seděla u stolu se celou dobu tvářila nevzrušeně, asi to tam mají každý den.

Co se hřbitovní tematiky týče, je to tu prostě šílené - na Dušičky státní svátek, den po dušičkách se neučí (asi jsou všichni v depresi, či co) a samotné hřbitovy, fíííha. Všichni nás připravovali na to, jaká to bude paráda, tak jsme prostě nemohli nejít, ne že bych jinak měla nějaké nekrofilní sklony. No každopádně, první návštěva, asi tři dny před dušičkami, byla nejlepší. Byli jsme na největším Varšavském hřbitově, kde je pohřbená spousta slavných polských lidí (too bad, že znám jen Currie, Chopina, Miczkiewicze a Koperníka - ti tam totiž zrovna nebyli  ... Ne, že by si odskočili na kafe,  jsou prostě pohřbení jinde:). Svíčky byly i atmoška byla (až poté, co jsem opustila hlouček španělských erasmáků:) a bylo to fajné ... tedy tak, jak jen hřbitov může být fajný. No a na Dušičky? - Sodoma Gomora - připomínalo to letní výprodej, akorát místo oblečení se lovily fotky a mrtvoly ... resp. hrobky slavných. Před chřbitovem byla spousta stánků se svíčkami a s bonbóny, které se v překladu jmenovali Pánova kůže ... nechutné a creepy, ale jinak to byly docela dobré karamelky :) Na samotném hřbitově to pak vypadalo jako na Václaváku - lidi s kočárky, dospělí, pobíhající děti. Atmosféra fuč a ještě jsem si narazila obě holeně o hrobku, páč jsem nekoukala kam šlapu. Na dušičky příště na žádný polský hřbitov ani nevkročím. Jo, málem bych zapomněla, předtím jsme byli i na židovském a ten byl parádní - má to své kouzlo, když je všecho zarostlé a zapadané listím, uprostřed lesa. Ale stejně - já se nechám rozprášit na Gerlachu, aby si moje děti mohly udělaly hezký výlet ... a taky proto, že jsem trochu zlomyslná :))

anna2rerajče.net

Jinak neustále pečuji o svoji tělesnou schránku - tancem za střízliva (protože ceny piva jsou vysoké) a squashem, na který chodíme s Kathi a Ryanem. Jsem ráda, že hrajeme squash, protože poprvé jsme byli na badmintonu a v něm prostě nevyhrávám :) A ano - ve squashi jo :D

Abych dostála názvu tohoto blogu, musím vám též sdělit, že prokrastinace mě neopustila, právě naopak a musím s tím už něco začít dělat, protože se mi pozvolna začínají plnit víkendy a krátit čas na potenciální učení ... to jen tak na okraj. No ale prokrastinace vlastně může za to, že píšu tenhle blog, takže si nestěžujte! Howgh!