čtvrtek 18. července 2013

Kanada - postřehy a jiný mišmaš

anna2rerajče.net

Tak už se nám to tu krátí, za dva týdny frčíme na roadtrip a kdyby čas měl příchuť, představoval by zatím pro mě čas v Saskatoonu plivnutí do obrovitánské Kanadské kaluže, které chutná po sluníčku, jahodové zmrzlině a smažené Marsce (kterou budu mít až v pátek).

Petr nás před několika dny opustil, zanechavše nám 5 kilo rejže a nepočítaně konzerv (díky, díky, díky!) a odjel se roztéct do Phoenixu k veganovi (tematické video díky Honzovi zde).

Co jsme zatím za ty dva týdny, co jsem nepsala, stihli? (a nestihli smaženou Marsku!):

  • Návštěvu Wanuskewin herritage parku
Ta spočívala v tom, že jsme si s Petrem a Honzou na (většinou vypůjčených) kolech zajeli 14 km tam, prošli si louku a jeli 14 kilometrů zpátky. Tatonky (Costnerovi bizoni) žádné (žádní, nevím, jak se to zkloňuje), zato jsme viděli cvičení stíhaček a Honza dostal sprda za to, že leze na bizoní maketu. Ovšem - byl to parádní výlet, kteréžto přesvědčení asi nesdíleli Kanaďané, co nás míjeli během našeho zuřivého šlapotu v protivětru a pravděpodobně si ťukali na čelo. Ale - viděli jsme stíhačky a oni ne! Jakože zdá se, že vlastnictví horských kol, i když se jezdí hlavně po silnicích, má výrazné opodstatnění v zimě a dokonce jsem pochopila i absenci cyklistických pelotonů mimo město, vzhledem k tomu, že nejbližší je 50 kiláků, takže i na malý výletek šup-sem-šup-tam stylu by padla rovná stovka.

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
  • rozkoukat Mavericka
kterážto činnost zpečetila všechny naše filmové večery - ovšem, Báro těš se! - mám staženou Kněžnu Libuši!!!
  • Opít papoucha u Becherovky a sníst štrůdl
na Petrorozlučce, kde nás oblažoval Chrisův nový touchy touchy (jak jsme ho se Sárou překřtili) couchsurfer  Theo z Rwandy. Škoda, že fotky zpitého papoucha nemůžu dát na fb - tam by je viděla Naila a asi by si mě odpřátelila ...

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
  • Zahrát si ultimate frisbee
v Rotary parku. Za pomoci dvou slovenských couchsurferů, z nichž jeden chce na FSS studovat psychologii :D Nebylo to beze ztrát - Deryk si vyvrtnul (Honza říká, že s "t" a já mu věřím) kotník, tak musel být odvezen emergency Markem.
  • Dát si do pitcheru význačná piva
jako Moose head, Grashopper a to třetí si už nepamatuju ale bylo tam i pivo Dead Rouge Guy, které jsem neměla, ale měla jsem ho mít!
  • Vidět moji první/mého prvního on-u
což jsem, pravda, nezvládla s kamennou tváří a doteď se stydím.
  • zacvičit si akrojógu 
dobře, původně se mělo hrát frisbee, ale po půlhodince planého házení v kroužku se Stuartovým spolubydlou Trentem, jsme odhalili, že pan T pravidelně chodí na lekce akrojógy. Zkoušli jsme pak tu nejjednodušší variantu, která se dá přirovnat k tzv. prknění/plaňkování (planking), které vlastně spočívá v tom, že se je v poloze prkmo kdekoliv - v případě akrojógy na komkoliv. Ve chvíli, kdy jsme byli nadšení vlastní šikovností, jsme si všimli dalších akrojogínů a ... ty vole!

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
  • rozčlenit zákazníky v meat department v SS
na kokoty (pán, co si objedná 30 deka prosciutta a pak si přeje stejným způsobem vyrobit 30 deka veškeré další šunky. Způsobem, který spočívá v prokládání jednotlivých masových plátků listy papíru a trvá asi tak 5 minut zručné prokládací práce), hodňouše (deset deka sem, deset deka tam a hlavně jsou pořád "sooo sorry"), bitches (ženy, které si stěžují, že nemáme brašničky na příliš teplá grilovaná kuřata a pak si vybíjejí vztek na nebohé mě a nebohých hispánkách), nerozhodňáky (mmmm, eeeeee, mmmmm), zkoušeče (víte co, 5 deka támhle toho ... a toho ... a tohohle ...a tadyhlenctoho a ... a nebo to nechte tak ... - někdy v kombinaci s nerozhodňákem), rodinky (já bych si vzal ... miláčku, kolik toho chceš ... dobře tak tři sta ... miláčku, na velké plátky, nebo na malé plátky ... tak na ty malé plátky ...), drahouše (víte co, něco mi tam hoďte, když to bude o deset deka víc, zlobit se nebudu). Počítám, že v průběhu příštího týdne přijdu ještě na další typy.
  • improvizovanou grilovačku
to se tak na půl hodinky natáhnete a z komatického desetiminutí vás probere úporné bušení na dveře a ejhle Lisa. Ejhle Sara si to přihrne s ejhle Stuartem a pak si to ejhle všichni hrneme k řece. A protože saskatooňani mají na každém rohu grilovací posezení, zbytky z kuchyně hned najdou využití - v mém případě cuketa a půlka chleba, v Sářině případě zbytky burgerů (?!?!??!). A u ohně se toho hned nakecá!



Aktuálně jsem mimo, takže pokud předchozí text postrádá strukturu, bylo to nezáměrným záměrem. Jdu se odmimonit do postele a nechám si zdát o tom, jak ručně vyrábím deep-fried-Mars-bar (což jsem si nevycucala z prstu, ale fakt se mi o tom předevčírem zdálo) - budiž tedy toto nekonzistentní datlí dílko svědectvím o tom, že žiju a to jako fakt :)

sobota 6. července 2013

Kanada - vyjeté koleje

anna2rerajče.net


Tento týden je ve znamení práce, veder, filmových večerů, družení se a dalších věcí.

Rumun Iulian je fuč, ale předtím než odjel, jsme ještě stihli pobýt v hospodě s živou muzikou, kterážto sešlost byla navýsost příjemná.

anna2rerajče.net

(Foto Mark Tiu)

Pár hospodských postřehů:
  • v kanadské hospodě se opijete jen s velkým žaludkem a plnou kapsou - velkým žaludkem proto, že pivo je slabší, plnou kapsou proto, že i když je slabší a vypadá spíš jako světlá Fanta, stojí minimálně pět dolarů
  • nejlepší variantou (poměr cena/výkon krát sociální kapitál) je tzv. pitcher (vyslovujte "pičr", což je skoro stejně vtipné jako výslovnost kanadského města Regina - redžajna, což mi vždycky neodbytně připomene vadžajnu) - pičr je tedy velký plastový džbán asi litr a půl s množstvím plastových kalíšků, do kterých se fantózní mok nalévá, vychází to asi o dolar na člověka levněji, než když si objednáte samostatnou sklínku
  • pokud člověk nechce dobrou náladu řešit ani jedním výše zmíněným způsobem, je třetí způsob nejvýhodnější, ale nejvíc sockózní - vyčerpat zásoby domácího alkoholu (z propašovaného kontrabandu, nebo ze spešl liquor storu, kde stojí patnáctipack třetinek - viz foto dole - lidových 24 dolarů) a pak se do hospody jít dorazit jedním pivem


(Foto Mark Tiu)

No, ne, že by jsme tu jenom chlastali, to teda vůbec, spíš je to ve znamení kohoutkové vody a rýže (I když, teď mám na účtě svých zbrusu nových 86 dolarů tak se rozšoupnu :D). 

Taky jsme se tu zúčastnili masových oslav 1. července, který je pro Kanaďany něčím jako pro nás ... hmm, my vlastně nic takového nemáme - někdy si přeju, aby jsme byli trochu patriotičtější. Já jsem se oslav zúčastnila zrána, kdy mě Naila svezla do Diefenbaker parku, kde se měly konat megalomanské oslavy. Potíž kanadských parků (nebo těch Saskatoonských) je v tom, že tam nic není - jen spousta travnatého nic a kolem toho stromy a pár piknikových stolků, které jsou většinou umístěné z dosahu stínu (v duch hesla "chtěli ste ven?! - tak se smažte!"). No, tentokrát tu byly aspoň dva nafukovací hrady pro děti, pár stánků s tretkama, pár stánků s jídlem a pódium pro tanečníky. Naila měla vystoupení se svým břišnětanečním kvintetem, tak jsem přetrpěla skotské, indické a pákistánské tanečky (skotské byly nejhorší) a pak jsme frčely domů. Večer měly být ohňostroje, ale představa, že budu vydaná na pospas krvelačným mrchám, které se tu rojí v obrovských hejnech úderem osmé hodiny, mě od tohoto kulturního zážitku odradila.

anna2rerajče.net


A hlavně - grilovačka s Chrisem, Markem a Yulií byla o poznání příjemnější :)

anna2rerajče.net
anna2re
rajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net

(Foto Mark Tiu)

Ostatně v onen den jsme byli skoro na roztrhání - Naila měla narozeninovou oslavu, tak jsme se usnesli, že uděláme bramboráčky. Díky absenci Honzovy supervize a absenci a Petrovy trpělivosti z toho nakonec vznikla potato cake místo potato pan-cake (poté, co nám hmota zničila dvě pánve, jsme ji narvali na plech), ale snědlo se to, tak co :)

Jo, letěli jsme balonem! - bylo to fajn, ale po druhé už to nemusím, zvlášť nad Saskatoonem, který je placka. Letěl s náma Kanaďan, co studoval pět měsíců v Brně :D A zvládli jsme přistát na silnici! A byla tam spousta komárů, co zakrývala krásný západ slunce.

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net

Co se týče trávení mého volného času, tak pokud nemakám u kuřat, pizz a sendvičů v SS (čti es es čili Superstore) se šílenou Polkou, tak se snažím své nově získané známé porážet v Jungle Speedu, nově si plánujeme Osadníky z Katanu. Taky jsem si několikrát zahrála na klavír, bohužel jen Drunken Sailor a Zuzanu, kteréžto písničky se ještě zvládly notkou zadrápnout o mé mozkové gyry. Taky jsem přišla o cit na špičkách čtyř prstů na levé ruce, páč se učím hrát na kytaru Hurt od Johnnyho Cashe. Taky jsem byla jednou běhat a cvíkla jsem si jógu. Jo a  děláme české movie večery, které spočívají v tom, že se slezeme u Petra na kolejích ve společenské místnosti a koukáme se na filmy na notebooku, páč se nám ještě nepodařilo zprovoznit filmy na televizi velké jako kráva, kterou tam mají - no aspoň jsme se tam podívali na  ty zombíky.

Jo a ukradli mi kolo zmetci, tak si teď pučuju, kde se dá. Útěchou mi budiž to, že na něm zloděj daleko nedojel a pravděpodobně to zapíchl do prvního křoví, páč s každým šlapem se zdálo, že se pode mnou kolo rozloučí a posléze odloučí. Ten týpek, co ho stopil musel být pěkně nadranej.

V neděli plánujeme konečně uskutečnit již dlouho plánovaný výlet do indiánské rezervace, tak držte pěsti.

Bis Bald! :)