čtvrtek 18. července 2013

Kanada - postřehy a jiný mišmaš

anna2rerajče.net

Tak už se nám to tu krátí, za dva týdny frčíme na roadtrip a kdyby čas měl příchuť, představoval by zatím pro mě čas v Saskatoonu plivnutí do obrovitánské Kanadské kaluže, které chutná po sluníčku, jahodové zmrzlině a smažené Marsce (kterou budu mít až v pátek).

Petr nás před několika dny opustil, zanechavše nám 5 kilo rejže a nepočítaně konzerv (díky, díky, díky!) a odjel se roztéct do Phoenixu k veganovi (tematické video díky Honzovi zde).

Co jsme zatím za ty dva týdny, co jsem nepsala, stihli? (a nestihli smaženou Marsku!):

  • Návštěvu Wanuskewin herritage parku
Ta spočívala v tom, že jsme si s Petrem a Honzou na (většinou vypůjčených) kolech zajeli 14 km tam, prošli si louku a jeli 14 kilometrů zpátky. Tatonky (Costnerovi bizoni) žádné (žádní, nevím, jak se to zkloňuje), zato jsme viděli cvičení stíhaček a Honza dostal sprda za to, že leze na bizoní maketu. Ovšem - byl to parádní výlet, kteréžto přesvědčení asi nesdíleli Kanaďané, co nás míjeli během našeho zuřivého šlapotu v protivětru a pravděpodobně si ťukali na čelo. Ale - viděli jsme stíhačky a oni ne! Jakože zdá se, že vlastnictví horských kol, i když se jezdí hlavně po silnicích, má výrazné opodstatnění v zimě a dokonce jsem pochopila i absenci cyklistických pelotonů mimo město, vzhledem k tomu, že nejbližší je 50 kiláků, takže i na malý výletek šup-sem-šup-tam stylu by padla rovná stovka.

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
  • rozkoukat Mavericka
kterážto činnost zpečetila všechny naše filmové večery - ovšem, Báro těš se! - mám staženou Kněžnu Libuši!!!
  • Opít papoucha u Becherovky a sníst štrůdl
na Petrorozlučce, kde nás oblažoval Chrisův nový touchy touchy (jak jsme ho se Sárou překřtili) couchsurfer  Theo z Rwandy. Škoda, že fotky zpitého papoucha nemůžu dát na fb - tam by je viděla Naila a asi by si mě odpřátelila ...

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
  • Zahrát si ultimate frisbee
v Rotary parku. Za pomoci dvou slovenských couchsurferů, z nichž jeden chce na FSS studovat psychologii :D Nebylo to beze ztrát - Deryk si vyvrtnul (Honza říká, že s "t" a já mu věřím) kotník, tak musel být odvezen emergency Markem.
  • Dát si do pitcheru význačná piva
jako Moose head, Grashopper a to třetí si už nepamatuju ale bylo tam i pivo Dead Rouge Guy, které jsem neměla, ale měla jsem ho mít!
  • Vidět moji první/mého prvního on-u
což jsem, pravda, nezvládla s kamennou tváří a doteď se stydím.
  • zacvičit si akrojógu 
dobře, původně se mělo hrát frisbee, ale po půlhodince planého házení v kroužku se Stuartovým spolubydlou Trentem, jsme odhalili, že pan T pravidelně chodí na lekce akrojógy. Zkoušli jsme pak tu nejjednodušší variantu, která se dá přirovnat k tzv. prknění/plaňkování (planking), které vlastně spočívá v tom, že se je v poloze prkmo kdekoliv - v případě akrojógy na komkoliv. Ve chvíli, kdy jsme byli nadšení vlastní šikovností, jsme si všimli dalších akrojogínů a ... ty vole!

anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
anna2rerajče.net
  • rozčlenit zákazníky v meat department v SS
na kokoty (pán, co si objedná 30 deka prosciutta a pak si přeje stejným způsobem vyrobit 30 deka veškeré další šunky. Způsobem, který spočívá v prokládání jednotlivých masových plátků listy papíru a trvá asi tak 5 minut zručné prokládací práce), hodňouše (deset deka sem, deset deka tam a hlavně jsou pořád "sooo sorry"), bitches (ženy, které si stěžují, že nemáme brašničky na příliš teplá grilovaná kuřata a pak si vybíjejí vztek na nebohé mě a nebohých hispánkách), nerozhodňáky (mmmm, eeeeee, mmmmm), zkoušeče (víte co, 5 deka támhle toho ... a toho ... a tohohle ...a tadyhlenctoho a ... a nebo to nechte tak ... - někdy v kombinaci s nerozhodňákem), rodinky (já bych si vzal ... miláčku, kolik toho chceš ... dobře tak tři sta ... miláčku, na velké plátky, nebo na malé plátky ... tak na ty malé plátky ...), drahouše (víte co, něco mi tam hoďte, když to bude o deset deka víc, zlobit se nebudu). Počítám, že v průběhu příštího týdne přijdu ještě na další typy.
  • improvizovanou grilovačku
to se tak na půl hodinky natáhnete a z komatického desetiminutí vás probere úporné bušení na dveře a ejhle Lisa. Ejhle Sara si to přihrne s ejhle Stuartem a pak si to ejhle všichni hrneme k řece. A protože saskatooňani mají na každém rohu grilovací posezení, zbytky z kuchyně hned najdou využití - v mém případě cuketa a půlka chleba, v Sářině případě zbytky burgerů (?!?!??!). A u ohně se toho hned nakecá!



Aktuálně jsem mimo, takže pokud předchozí text postrádá strukturu, bylo to nezáměrným záměrem. Jdu se odmimonit do postele a nechám si zdát o tom, jak ručně vyrábím deep-fried-Mars-bar (což jsem si nevycucala z prstu, ale fakt se mi o tom předevčírem zdálo) - budiž tedy toto nekonzistentní datlí dílko svědectvím o tom, že žiju a to jako fakt :)

2 komentáře:

  1. Asimilace zjevně probíhá úspěšně :-). Psychologický rozbor zákazníků je supr - existence ko.. v Kanadě potěší - asi je to všude stejné. Čím se topí pod grilem - musíte šmejdit po parku a sbírat větvičky?
    Mat.

    OdpovědětVymazat
  2. šmejdili jsme a k tomu ještě týpek donesl polínka v batůžku :)

    OdpovědětVymazat