| anna2rerajče.net |
Tak jsme opustili bezpečný kanadský Saskatoon a vydali se na zkušenou do té pravé krásné i zkažené země - Merica wellcome!
Den druhý
CALIFORNIA BABY!!!
První den
jsme zvládli i se spaním na letišti – tam jsou na spáče zvyklí a mučí je
neustálým světlem a omíláním padesátkových hitů, takže kolem třetí hodiny ranní
je člověk tak otupělej, že mu to ani nevadí a spí poslední tři hodiny jak
dudek.
Auto jsme
nakonec oproti původnímu plánu půjčili jen na tři týdny, páč nám havarijní
pojištění neprolezlo přes online platby, takže se to na místě lehce prodražilo,
ale jsme pojízdní yay!
S Bárou
jsme se setkali v Banana hostelu a někdy v tu chvíli se vypařila má
milovaná zelená bunda, budiž jí země lehká, hlavně, že mám pas a platební kartu
(ta kanadská debetní tu mimochodem nefunguje, stejně jako kanadské internetové
bankovnictví, takže jsem se slzou v oku musela rodiče připravit o další
peníze, ufff – no snad jim to po zimě splatím :). Mimochodem, zjistila jsem to
ve chvíli, kdy jsem chtěla platit za burgekingovskou snídani – lívance a
masovou placku – brrr.
| anna2rerajče.net |
Ve Walmartu jsme realizovali koupi dvou stanů a gpsky, kteréžto plánujeme (aspoň gps) za patnáct dní vrátit a obstarat nové, no jo, sockovský způsob cestování ...
Naši
couchhosti v San Diegu byli jediní asi z patnácti, co souhlasili, že
nás ubytují a byli hodně easy going – fešák Blake a macho Dan, který mi trochu
připomínal brouka nosála. Pohrdli Fernetem citrus a jako revanš nám dali
ochutnat homemade džusy zvlášních kombinací – mrkev se salátem a okurku
s jablkem – okurkový byl moc dobrý! Splnila se mi taky má noční sprchová
můra – s našampónovanou hlavou jsem byla nucena potupně vylézt
z koupelny, neb se mi zastavila voda a já ji neuměla nahodit zpět. No jo –
prostě sprchové baterie jsou mé Nemesis. Takhle konkrétní musela být použita
trhem k sobě a já útlocitná duše, jsem se bála, abych ji neurvala.
Noc byla příjemná a na všelidovém
(počet lidí – 3) sněmu jsme se dohodli, že San Diego nám kromě potenciálního
sea kayakingu moc neučarovalo, a vyrazíme tedy směr Grand Canyon – zjistit, co
že je na té velké zubaté díře tak úchvatného.
Náladu nám kazila jen pokuta za parkování, kterou jsme vyfásli den předtím za to, že jsme stáli na dvouhodinovém parkovišti čtyři hodiny a zbůhdarma se váleli na pláži – 50 doláčů v tahu. Před odjezdem jsme se zvládli vyhnout další potenciální pokutě jen díky tomu, že jsem seděla v autě a začala na mě troubit policajtka a hned další na letišti, kde si Honza potřeboval vyměnit Kanadské dolary – hadi jedni! vyhýbat se parkovacím ticketům je jako vyhýbat se kulkám z brokovnice.
| anna2rerajče.net |
Náladu nám kazila jen pokuta za parkování, kterou jsme vyfásli den předtím za to, že jsme stáli na dvouhodinovém parkovišti čtyři hodiny a zbůhdarma se váleli na pláži – 50 doláčů v tahu. Před odjezdem jsme se zvládli vyhnout další potenciální pokutě jen díky tomu, že jsem seděla v autě a začala na mě troubit policajtka a hned další na letišti, kde si Honza potřeboval vyměnit Kanadské dolary – hadi jedni! vyhýbat se parkovacím ticketům je jako vyhýbat se kulkám z brokovnice.
Za rytmu Parov Stelar jsme
odfrčeli vstříc velkému Kaňonu, GPS hlásila za 135 mil zahněte doprava.
| anna2rerajče.net |
Možná jsme jí neměli bezmezně věřit, neb nás místo do Grand Canyonu dovedla do Phoenixu ... beze srandy. Takže jsme asi první turisti, kteří minuli Grand Canyon :D Ovšem štěstěna tomu přála, že ve Phoenixu je Petr na terapeutickém výcviku a jeho báječný (a trochu příliš kontaktní) couchhost Anthony, u kterého Petr bydlí už třetí týden, souhlasil, že když adoptoval jednoho Čecha, může (a chce!) adoptovat další tři. No jo, chudák podal prst a zůstal mu jen ramenní kloub ...
Každopádně, je to bývalý voják a
současný vegan, takže se v jeho domě nemohou konzumovat mléčné výrobky –
na tajňačku jsme si koupili mlíko na ranní vločky a a než se vrátí
z práce, šup s ním z ledničky do ukrytého batohu lalala :) Bára
dokonce provokativně pojedla na snídani jogurt a já pak nevědomky vyhodila obal
do koše – no to by bylo, kdyby ho našel :))
Den třetí
Bára má rýmu, tak se kurýruje a
my s Honzou jsme vyrazili na vyhlídku na South Mountain – vedro kaktusy a
parádní výhled na Phoenix!
Pak jsme to zakempili ve Starbucksu - dvě hodiny na jednom ledovém kafi (každej teda – zas takový socky nejsme :), vyřídili maily a nahráli fotky na fb – Anthony totiž nemá doma internet – souvisí to asi s jeho očistným životním stylem :)
| anna2rerajče.net |
Pak jsme to zakempili ve Starbucksu - dvě hodiny na jednom ledovém kafi (každej teda – zas takový socky nejsme :), vyřídili maily a nahráli fotky na fb – Anthony totiž nemá doma internet – souvisí to asi s jeho očistným životním stylem :)
Vypadá to, že na GC vyrazíme
v sobotu., protože dneska musíme povinně s Abthonym na pivo
–cochsurfing je fyzicky i finančně náročná věc. Anthony si plánuje, že nás
vytáhne do downtownu, ale asi se mu to nepodaří, páč jsme všichni takoví přešlí
a trochu nedospaní. Taky je tu ukrutné teplo – koupila jsem si slušivý
kovbojský klobouček za dolar, takže se mi mozek bude vařit jen trochu :) U
každé zahrádky tu mají mlhovač – rozprašovač studené vodní páry – je to super.
Ha, Anthony už je home, tak
budeme muset být sociální, uau.
| anna2rerajče.net |
Žádné komentáře:
Okomentovat