Erasmus - trip to Gdańsk

anna2rerajče.net

Sedím na squashi a koukám, jak Kathi s Ryanem hrají a říkám si, že je to vhodná chvíle napsat o výletě do Gdańsku.

GDAŃSK (17.-20.11. 2011)

Od začátku ležela celá organizace na Jirkovi, protože je v cestování zběhlý a my ostaní jsme moc pohodlní. Našel skvělého průvodce ze série „guides in the pocket“ (for free!), kterého jsem si stáhla do Kindloně, koupil lístky na polski bus páč to bylo levnější a vyrazili jsme – na dvě části, páč Ryan měl školu, tak s Kajou jeli večer vlakem. Všichni jsme se setkali až v Gdańsku.

Musím přiznat, že jsem nepočítala s tím, že budu nějak extra cestovat, takže jsem si nevzala žádné extra travel luggage a můj batůžek tak připomínal spíše survival package, než cokoliv jiného – ostatní měli krosny. V Jiřího případě to ale byla původní příjezdová krosna a když s ní srovnám svůj kufr, je to jako zemljanka oproti mrakodrapu (co se týče velikosti). 

Cesta ani nebyla moc dlouhá 5-6 hodin či tak, akorát jsme neseděli spolu, protože tam nefunguje rezervace sedadel. Ze začátku jsem se namáčkla vedle chlápka s notebookem jen proto, abych mohla sedět ve stejné lajně jako Patrick, Kathi a Jirka, ale pak jsem se na to vykvákla, přelezla jsem chlápka a měla jsem pro sebe luxusní místo vedle polsky mluvící slečny, která na mě neustále mluvila v domnění, že jsem taky polka. Toto zdání jsem udržovala úsměvy a občasým hmmkavým přitakáním - vtipné je, že rozumím, ale jak mám mluvit, tak je to na pytel.

Hostel byl jedna báseň, společenská místnost, květované povlečení, wifi a to vše za lidovýc 35,- za osobu na noc. Trochu jsme si prošli noční Gdańsk a pak jsme se mohli jen posmívat Ryanovi a Kaje, kteří byli celí zdrchaní z cesty vlakem – přijeli někdy o půl jedné v noci.

anna2rerajče.net

(uf, teď jsem po hře – Ryan:já – 11:2, Kathi:já – 4:11 – píše se mi nějak malátněji :)

Kathi pravidelně nastavovala budík, abychom všechno stihli (no jo, germánská přesnost), takže jsem se z celého výletu vrátila lehce vyčerpaná a to jsme ani nikde nepařili).

První den jsme se rozhodli pro Malbork – hrad asi dvě hodiny vlakem od Gdańsku. Když jsme dorazili na místo, přivítala nás lezavá zima a smrad z cukrovaru. Ryan celou dobou kníkal, že je mu zima. Malbork mi připomínal přestavěný Královský palác na place zámkovém, protože vypadal zatraceně nově, přestože byl zatraceně starý. Kathi s Jirkou a Patrickem se rozhodli pro prohlídku (za 20 zl!), my ostatní jsme prohlídce dali vale a zapadli do kavárny na kapůčo. V Malborku se jinak také datuje sázka o pytlík Króvek o to, jestli postoj koně u jezdecké sochy znamená, jakou nepřirozenou smrtí nebohý panovník zemřel, či jestli je to úplně random – zjistili jsme, že je to 50:50, tak pytlík Króvek nedostal nikdo. V jedné z kaváren jsme objevili plyšovou zeleninu a v pekárně zapiekanku za 7 s česnekovou omáčkou – delicious!

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Den jsme zakončili v Gdyni, kde jinak nic moc není, ale Kaja tam má kamarádku a ta nás pozvala na Bigosz (tradiční polské jídlo – zelí s klobásou, jí se to s chlebem) a to jsme nemohli odmítnout. Během cesty na místo určení se ukázalo, že Patrick je studnice neslušných vtipů, tak nám to uběhlo celkem rychle.  Pobavili jsme se, potancovali v klubu a pak jsem poprvé viděla noční Balt, a teda Balt jako takový taky :)

anna2rerajče.net

Co se mě týče, nejvíc se mi líbil druhý den, to jsme jeli do Sopota/Sopotu/Sopoty – přímořského městečka s parádním molem, velice hustým výskytem zvláštně oděných mužů (v červeném), jantaru a Króvek. Fotila jsem jako zběsilá a samospoušť se ukázala velice cenným vynálezem, se kterým jsme si užili kopec srandy. A házela jsem žabky! Počasí nám krásně vyšlo a písčitá pláž s mořem prostě udělala svoje … jo a Balt není slaný!

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

V Hostelu jsme zažili vzorek typicky polského přístupu opilých mladíků – v deset hodin vtrhl do našeho nezamčeného pokoje kluk v kšiltovce, s igelitkou a schoval se za dveře – o chvíli později otevřel dveře do pokoje vrátný, který vypadal, že někoho hledá. S Kajou a Ryanem jsme zrovna seděli na posteli a koukali se na vtipná videa a nechtěli jsme být krysy, tak jsme mlčeli. Jakmile vrátný zapadl, chlapec předvedl etudu na téma „mám tu postel, která je volná? Moje šéfka mi to zaplatila a pokaždé, když tu jsem, mám stejný pokoj“ – dokonce předvedl i fake telefonát (plný kurev a podobně – imaginární šéfku asi musel mít opravdu pod palcem). Vrátný se nakonec vrátil a zhaftl ho, ale po téhle události jsme se rozhodli nespoléhat se na dobrou vůli hotelových hostů a začali jsme se zamykat :)

Poslední den jsme si vyšetřili na Gdańsk samotný - bohužel celou dobu poprchávalo, tak jsme zapadli do muzea jantaru, které mě nadchlo, protože to tam vonělo jako v lese a měli tam zatavenou ještěrku, šperky a jantarovou kytaru. Nejhůř to nesl Ryan, který se, když množství jantaru překročilo únostou mez (což pro něj bylo asi po pěti minutách), začal nudit.

S Kathi jsme zvládly koupit vzoreček gdańské Goldwasser - vodku s kousky zlata (nebo přinejmenším s kupou blýskavých papírků) a stihli jsme mši, páč byla neděle a my jsme se před deštěm šli schovat do kostela. Něco tak ponurého jsem už dlouho neslyšela – ale atmošku to mělo, takovou tu „věř nebo zhyň“. 

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Taky jsme si prošli krásnou promenádu podél kanálu /řeky (nikdy si tím nejsem jistá) a pídili se po nějakém místě, kde bysme mohli něco drobného zakousnout … no a našli jsme Jensena! – místo s levným jídlem a velkou hustotou porcelánových figurek na metr čtvereční. Židle i stoly tam mají pomalované lokálním umělcem a když jsem se zeptala, jestli si to můžu vyfotit, paní hostinská byla tak nedšená, že začala aranžovat židle a pak mě upozorňovala, co všechno jsme ještě nestačila zdokumentovat. 

anna2rerajče.net

Gdańsk je krásné město, které bych určitě chtěla vidět i za tepla – domky mi připomínali staré město ve Varšavě, jen byly větší  a sem tam se objevili i domky hrázděné. Celkové tam domy jsou vyšší a užší, nevím, jestli to mělo v minulosti nějaký praktický smysl, teď je to jenom krásné :) Asi to bude moje srdcová záležitost.

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Náš den jsme završili v restauraci s akcí – od neděle do čtvrtka 50% sleva na jídlo – ááááách bylo to báječné. Jídlo jsme okolovali, já jsem stihla všechny poprskat kolou a zlatým hřebem večera byla Jirkova opice :D (s alkoholem to nemá nic společného, spíše s chovancem ústavu pro duševně choré :))

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Tímto pobytem počala moje permanentní nevyspalost a spánkový deficit, který jsem ještě nestihla dohnat.

Gdańsku, určitě se ještě někdy vrátím, Kraków ti může vlízt na záda!

(btw. – teď už nesedím na squashi – dohánění restů mi zabralo víc času, než jsem plánovala, takže teď – o 4 dny později :) sedím v kuchyni a hlídám polívku aby neutekla – to bych totiž byla bez oběda …)