Erasmus - polská kuchyně

Mám psát seminárku, ale rozhodla jsem se, že budu dělat čest svému blogu a odložím ji na později :)

Ovšem a to pozor, dnešní post je vzdělávací a to tak, že zcela. Pryč s mým drobným osobním živůtkem a sem s polskou cuisine! Coby relativně pravidelný návštěvník mléčných barů (resp. jednoho, až dvou tedy) a V.I.P strávník (stejně jako všichni Erazmuszi:) na Polish dinner (o té později) musím říct, že jsem toho nefalšovaně polského ochutnala dost. 

Rozdělme si to tedy na oddíly - mléčné bary, polévky, hlavní chody, deserty a zachody (resp to, co se nikam jinam nevešlo).

MLÉČNÉ BARY

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Ano, tyto ráje jedlíků jsou pozůstatky z dob temna, pro chudé studenty ale představují jediné světlé chvilky celého dne, resp. světlé chvilky v čase oběda, protože ceny jsou lidové (narozdíl od klasických restaurací, kde jsou ceny diktovány nelidy) a umožňují vlézt se i s polévkou do 10 zl (cca 60 korun) a to i s polévkou a desertem. Jednou jsme tam natrefili na chlápka, který měl tři hlavní chody najednou, podruhé na něco, co se podobalo školnímu výletu, kdy si 15 holčiček objednalo kuřecí stehno s bramborem. O zážitky tam není nouze a to i díky nedosttku míst k sezení, který nás často nedobrovolně vybídl k socializaci s domorodci. 

Jak to funguje? Při neznalosti polštiny velice špatně, protože jména všech jídel jsou napsána na velké tabuli (samozřejmě v polštině), případně napsána na výměnné papírky, které se důsledně přelepují, pokud dané jídlo dojde. Pro cizince pak nastává po výběru nejěžší část - vyslovit název jídla u kasy, což je s množstvím spřežek značně obtížné a pak už zbývá zaplatit a vyčkat až se objeví kýžený pokrm plesknutý na talíř ohromným žufánkem/sběračkou/naběračkou (abysme si rozuměli:) Pierogi se samozřejmě žufánkem nepleskají, ale o tom až později.

Osobně jsem měla čest jen se dvěma mléčnými bary - Rusalkou a Familijnou, ale myslím, že všude jinde je to podobné ... a dražší :) Prototypický mlíčňák vypadá jako kdyby z oka vypadl tradičním závodním jídelnám (o kterých jsem si myslela, že tam jídlo vozí na závodničkách) - dřevěné obložení do poloviny stěn, umakartové stolky a s umělou kytkou uprostřed, nedokonale umyté, či absentující příbory, bez záchodu a se solničkou připomínající cukřenku (viz story o tom, kterak si jeden Brit osolil lívance). Leč - poměr kvalita cena je skvělá a jídlo chutné a potřebné živiny obsahující.

Přesuňme se nyní do první kategorie:

SEKCE POLÉVKY - ZUPY

Polsko je polévkovou velmocí mají zupy skoro se vším, co jsem zatím ochutnala já byly:

zupa ogórkowa - nevím přesně jak to dělají, ale prostě ... no je tam nastrouhaná kyselá okurka, nebo kvašák, nejsem si jistá, co. Ale pokud máte kyselé okurky stejně rádi jako já, bude to vaše nejoblíbenější polévka ze všech ... a já se po ní můžu umlátit :)

barszcz - radiční boršč tu vaří v několika formách - czysty je prostě jen voda z řepy se solí a kořením, takže moc nezasytí, o chlup lepší je s jajkem, což v praxi znamená vodu z řepy a v ní plovoucí celé vejce. Je to záležitost pro příorní akrobaty, a když cituji jednu hezkou ženu, jajka jsou "svině jedny klouzavý". Vsadím se, že nejedno jajko už takhle skončilo na podlaze, či na spolustolovníkovi. Sytější verze je pak barszcz z fasolą, kterým se přesouváme do extra žufánkové kategorie, která zahrnuje žufany hned dva - řepnou vodu a žufan vařených bílých fazolí.  No a co je volbou chudého studenta a dokáže zasytit jako dva chody? - můj favorit tra tra tra traaaaa - barszcz ukraiński. Je v něm místo pro skoro všechno a vody je v něm pomálu, i kousek masa jsem tm onehdy našla :) No a podobá se nejvíc tradičnímu ruskému boršči. Mňam.

anna2rerajče.net

krupnik - název je pro čecha lehce zavádějící, je to tedy bramboračka a v ní plavou, asi pro dosažení absolutní sytosti, krupky čehosi, co nejsou kroupy, podezřívám vločky, nebo takové to malé jehlanovité zrní, co není jáhly. Ale je to mňamka.

 

Żurek - polévka s neuchopitelnou octovou chutí a všudypřítomným vařeným jajkem. Polovina polévky je vynikající, druhá vám začně rozežírat hltan. Najdu recept a uvařím to doma :)

szczawiowa - nikdy, nikdy více a to jsem měla jen jednu lžičku od Kathi, která, chuděra, musela polívku sníst celou. Vzhledově vypadala zupa úplně nevinně, ale po ochutnání jste museli minutu čekat, než se vám znovu vrátil cit do jazyka. Mé vzpomínky chuť vytěsnily, takže nemůžu poskytnout přesnější popis, ale pomatujte - šťovíkovou nebrat, protože název je opravdu odpovídající. Mám podezření, že to vážně dělají ze šťovíku.

krem z marchwi - se správným kořením je mrkvová polévka ráj na jazyku. Poláci do ní ještě, místo krutonků, hází cibulka-shaped pečivíčko, které je lehce bez chuti, ale supluje opečený chléb a polévku nijak akutně neohrožuje.

Jinak polévky bývají hodně kořeněné, což mi nevadí, protože jsem o své chuťové buňky přišla už dávno, ale některým erasmákům to dělá trochu problém. Taky jsem si na tabuli v mléčňáku všimla sladkých polévek, ale do těch jsem neměla odvahu. Kathi ano - jsou sladké a tudené.

Zajímavější z pohledu jedlíka jsou asi hlavní chody, pojďme se tedy přesunout k této kategorii.

HLAVNÍ CHODY - DANIE GLÓWNE

Takže k úvodu tohohle oddělení - ryby tu moc nefrčí, poláci jsou masojedi - kuřecí, vepřové, hovězí, to je jejich. Taky dietní to moc není ale je to mňam.

pierogi - plněné taštičky jsou typickým polským jídlem. Plnit se můžou hocičím, ale jí se hlavně s mletým masem, se zelím a houbami a se sýrem či s tvarohem na sladko, což je trochu tricky, protože poláci mají slovo "ser" pro slaný i sladký sýr (tvaroh) a já jednou udělala tu chybu, že jsem si koupila pirožky z serem, pěkně si na sádle osmažila cibulku, všechno to hodila na talíř a po prvním soustu jsem zjistila, že pirohy jsou s tvarohem - mňamka, fakt. Jinak pirohy naslano jsou hojně promaštěny sádlem a všechny druhy jsou syté až hanba.

kluski leniwe - něco jako šulánky, většinou nasladko, ovšem jejich název mě vždycky rozesměje :D

zato kopytka vypadají jako malé piditaštičky, leč nejsou plněné a podávají se naslano s omastkem

bigosz - tradiční zelná pochutina s klobásou, která se jí s chlebem bude mi zatraceně chybět

krokiety - pozor pozor, nejedná se o české "krokety" - osmažené bramborové kuličky, leč o osmažené válečky, co velikostně vypadají jako rybí prsty a jsou plněné tradičně ... zelím :)

placki ziemniaczane - tradičn české bramboráky, osmažené, naslano, mňamavé a ... zprzněné cukrem! AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA - jak to můžou jíííííííst?

No a co se masa týče, tradiční je kotlet schabowy (vepřová kotleta) se zemniaky s koperkiem (myslím, že ve všech polských zemniacích je kopr už defaultně obsažen při pěstování), či kurczak, tradiční schnitzel a kotlet mielony, což je vlastně mleté vepřové maso, co vypadá jako řízek.

Jinak není neobvyklé, že si poláci dávají ke každému jídlu vařenou zeleninu -mrkev s hráškem, červenou řepu, fazolky, či hocičo. Saláty tu jinak mají neobyčejně násilnické a skrývají se pod jménem surówka.

Čímž se dostáváme do kategorie deserty, kterou až tak prozkoumanou nemám ale zkusme :)

ZÁKUSKY A DORTY - DESERY I CIASTA

Na začátek musím poznamenat, že slovo "ciasto" mě stálo nemalé problémy, když jsem chtěla koupit listkové těsto na štrůdl, neb opravdu znamená těsto i dort a nedá se to od sebe pořádně odlišit - pro příště listkové těsto je ciasto francuske :)

naleśniki - palačinky naslano i nasladko - Pro Ryana bylo velice těžké překousnout, že poláci dávají do palačinek tvaroh, protože ho považoval za vařené vajíčko - celá první naleśniková mise byla vůbec velice neúspěšná, neb zahrnovala jednak tvaroh, jednak sůl :) Nejsem si jistá, ale myslím, že Poláci nedělají tradiční  lívance.

budyń - tradiční pudink ala Dr. Oetcker, nic nebezpečného, narozdíl od ...

kiścielu - sladké to bylo, růžové to bylo a celou dobu se to snažilo hlenovitým pohybem utéct ze lžičky, nikdy více.

anna2rerajče.net

truskawki ze śmietaną - prskavky-truskavky nejsou nic jiného než delikátní jahody. 

Zajímavé je, že v cukrárnách prodávají zákusky na váhu - roládového typu, ale i kostkového-nugátového, zarím jsem neměla odvahu si kousek objednat. Také jejich plněné pečivo je delikátní - marmeládou, masem, či tradičním zelím s houbami.

TO, CO SE JINAM NEVEŠLO

zapiekanka - moje láska, která mě vrátila do časů mého mládí a zapékaných rohlíků se sýrem a kečupem, protože přesně tohle tradiční zapiekanka je - obrovská polobageta s houbami, kečupem a sýrem. Samozřejmě jsou i variace - s masem, tuňákem, více sýrem, méně sýrem, klobásou, whatever. Každopádně už teď vím, po kterém jídle se mi bude stýskat nejvíc, kam se hrabe párek s rohlíkem!

anna2rerajče.net

kvašáky - no konkurují zapiekance - vím, že je v česku máme taky, ale ne tak dostupné a ne tak delikátní - poláci jsou prostě mistry v kvašení, nakládání a celém picklení :)

Tak jsem vypsaná i z ponožek, takže končím, pěkně sliňte :)