Koukám, že už se pomalu blíží výročí mého posledního příspěvku, tak je asi třeba napsat další.
Stalo se toho mnoho a ještě víc, a nevím, jestli je to blížícím se odjezdem, nebo blížícím se periodicky opakujícím se týdnu nevolnosti, agresivity a emocionální lability, ale jsem nějak na měkko.
Proč?
Protože zase frčím pryč. Coby nezaměstnaná, nestudující psycholožka, pofrčím do dálav modrých a zelených, ale hlavně Kanadských.
Co mě to napadlo?
Vedla k tomu spousta věcí a hlavně asi nastala ta správná chvíle. Taková ta, když si řeknete ... hmm ... Kanada? - tak jo! Protože více méně to tak probíhalo, ovšem Kanada nahradila původní Nový Zéland - k NZ chci říct jen, že není všem dnům konec a do pětatřiceti ještě času dost.
Pravdou je, že Kanada je moje řešení krize pětadvacátníků. Nemám žádné závazky a přestože se mi nedostává peněz, dostává se mi naštěstí času. A protože je prý podle chytrých knih lepší kupovat si zážitky spíš, než věci, koupím si na 11. června (což je za míň jak měsíc!!!!!) letenku do Calgary (dík babi :)). A odtam možná jízdenku do Saskatoonu.
Saskatoon není náhoda, nejedu totiž do daleka sama, ale s Honzou. No a kdo jiný není v S., než Péťa, žejo :) Takže obě Sojky budou po roce zase pohromadě. No, ještě uvidíme.
No a teď se blížím k mému "na měkko" stavu. Dosud jsem tohle kanadské všelicos srovnávala s Erasmem v Polsku, rozhodně jsem před ním měla stejné pocity jako před Kanadou, než došlo na lámání chleba, to jsem pak řvala jako želva. Takže až teď (i když už o tom vím dva měsíce, resp. dobu, co jsem si vyřizovala vízum) mi dochází, že tady zase nechám spoustu lidí, které mám opravdu moc ráda, i když s nimi teď třeba netrávím takovou spoustu času jako jindy. Zase mě začíná děsit představa, co se stane se všemi těmi vztahy a vztážky za ten půl(rok), co budu pryč. Pravděpodobně nic zásadního, ty důležité se nezmění a ty nedůležité se bud stanou důležitými, nebo zmizí. Prakticky je to zase změna, které se bojím.
Ale to asi všichni ...
Čekejte na další výlevný report, jejich frekvence se asi bude stupňovat s blížícím se odjezdem.
Co si potřebuju zařídit před odjezedem:
- nějak kulantně se odhlásit z pracáku
- koupit si batoh (zatím to vypadá na Gemmičku :)
- vyřídit si mezinárodní řidičák
- ostříhat se?
- pojistit se
- koupit si boty, který by nevypadaly jako ty, co mě měly opustit už ve Varšavě (což, je rok zpátky)
- vyřídit si druhý pas (pro jistotu? - zajímalo by mě, jestli jsou všichni takoví nerváci jako já)
No, mám na to ještě skoro měsíc ... teda bez pěti dnů, páč s Verčou jedem na trek :)
Tam kde hy, tam kde hy, kde hynuli sobi, Čech se přizpůsobil!
OdpovědětVymazatJsme s Tebou Aničko :-).
Fšichni a taky Kejsi, Žofka i Hermann s Heinrichem