Kanada - zítra tomu bude dva týdny!

anna2rerajče.net

Je to tady v úterý máme dvoutýdenní výročí příletu do Kanady!

Co se změnilo?

PRÁCE

Už jsem trochu v klidovějším modu, protože máme práci - Honzovi se teda ještě na noční skladničení neozvali, ale počítám, že tak do dvou dnů by mohli. No a já budu pyšná pracovnice v oddělení Deli - dělání baget, salátů, kuchání kuřat, prostě práce všeho druhu - první směnu mám ve čtvrtek, tak držte palec :)

anna2rerajče.net

Jinak s prací všeobecně, že by se nám nějak podbízeli, tak to nehrozí - zkusili jsme ještě jeden obchoďák, inzeráty na server kijiji.ca, který v Kanadě funguje jako Aukro, ale na všechno a sem tam se něco objeví, ale není toho mnoho a ani kdovíjaké. No, je to sice jen na měsíc, ale pak to začne znova - pravděpodobně v Torontu, kam se přesuneme (tentokrát už bez našetřených peněz pravděpodobně uáááááá).

Dneska jsme taky byli poprvé dělat hot balloon crew, což spočívalo v tom, že jsme vstávali ve 3/4 na 4, abysme se na 5 dostali do "odletového" parku. Cestou jsme trochu zakufrovali a minuli jsme tak správný most, čímž jsme nabrali patnáctiminutové zpoždění. Což nevadilo, protože pro spanělského baloon pilota Daniela to bylo tak akorát :) Pak se o deset minut později doharašil kanaďan Dan, který to má jako summer part time job a mohlo se začít. Jediná věc, která je potřeba o horkovzdušných balonech vědět je, že všechny komponenty jsou těžké jako kráva - koš pro 9 pasažérů, hořáky i samotný balon. Zjistila jsem, že mých 65 kilo (plus minus) je na balon opravdu málo a ten pocit, kdy se koš naklápí tam, kam ho táhne vítr a ani když se na něj pověsíte, tak ho to nijak neovlivní, bych vám přála zažít. Takže - když to vezmu kolem a kolem - spíš práce pro chlapy, tak asi budu muset aspoň řídit dodávku s vozíkem, který je velký jako kráva. A mluvit do vysílačky! :D

anna2rerajče.net

Samozřejmě, vypadá to jako pracovní vtip, ale zrovna tenhle job nám asi vyšel. Oproti tomu nám práci nabízeli i fakt divní lidi, například watchmen66, který nebyl ani po 5 mailech schopný uvézt pravé jméno. Dneska nám přišla e-mailem nabídka na mystery shopping, což asi bude nějaký hoax a Honza se ještě půjde poptat do Walmartu (já ne, je to daleko a myslím, že Superstore ve mě zabije něco malého a důležitého a nepotřebuju, aby to bylo zabité dvakrát).

BYDLENÍ

Po pěti dnech místo Petra na koleji (Péťa si mezitím užíval strukturního modelování a alkoholu s vědátory v rámci APA konference) a spolubydlení s jeho křesťansky velice angažovaným černošským spolubydlícím Augustinem, jsme se přesunuli asi o 300 metrů do hezkého jednopodlažního domečku místo Polky Martyny. Ne, že by byl Augustýn špatný spolubydlící, naopak, většinou tichý jako myška a zalezlý ve svém pokoji, ale některé jeho zvyky nás fascinovaly, například rozmrazování potravin (hodit na linku a mlátit do toho/hodit na zem a dupat po tom), zamykání (vždy a všude), nebo neurčité zvuky ozývající se z jeho pokoje (mohlo to být modlení, nebo náboženské zpěvy). Každopádně, získali jsme si ho tím, že jsme začali zakrývat hrnce pokličkami (kvůli mouchám - v Africe asi věčné téma) a na konci našeho pobytu jsme se s ním rozloučili čokoládou a tím si ho nadosmrti získali.

Domeček ve kterém bydlíme teď, je prostorný a v centru dění, bydlí s námi ještě Němka Naila a Španělka Sára - obě moc super holky. Taky jsme podědili papouška Mauího, který je pěkně vychcaný - umí říct Mauí, ale jen když z toho něco vytříská (něco je skoro všechno k jídlu) a pokud není v kleci tak občas láskyplně klovne do krve, případně posere některou z mnoha vodorovných ploch v obývaných prostorách. Zmetek ... ale roztomilý. K Honzovi chová zvláště vřelý vztah, ale domnívám se, že je to zejména kvůli jeho ptačímu příjmení.

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

DOPRAVA

Jo, tak to je kámen úrazu - pěškobusem je to na dlouho, autobusem drahé, takže tu je jen třetí možnost - na kole.

Svého úžasného Rudého hroma jsem získala zadarmiko a ještě mi byl přivezen před nos. Pán, postarší, milý, prošedivělý, měl za to, že když mu to kolo před dvěma roky někdo věnoval, není správné, aby ho prodával. Předtím, než ho přivezl, ještě vyměnil brzdové špalíky a dokonce si s sebou přivezl nářadí, aby mi mohl kolo ještě poštelovat. Když jsem mu za kolo nabídla pivo (mé poslední milované černé Krušovice ... ještěže máme ještě kousek slivky), myslel, že mu ho dávám jen podržet :D Pak mi sáhodlouze za pivo děkoval a já mu stejně sáhodlouze děkovala za kolo :)

anna2rerajče.net

Všechno se tím rapidně zrychlilo, akorát nemá blatníky, takže když jsem jela do Safeway pro plechovky fazolí (dělali jsme s Petrem a Honzou Čili ... jela jsem tam dvakrát, páč fazole v nálevu tu mají sladké, což jsem nevěděla - a to jsem si gratulovala, jak jsem se obrazně vyhla plechovkám fazolí s melasou a javorovým sirupem :), měla jsem na zadku nádherný nástřik pneumatiky.

JÍDLO

V současnosti zkoumám účinky dlouhodobého požívání kari na organismus. Počítám, že kdyby mě teďka rozpitvali, tak budou moje vnitřnosti zářit jako sluníčko ... možná s patinou levného černého čaje. 

Takže jsme zatím na kari rýži a na vločkách s mlékem. Předevčírem jsme udělali tu chybu, že jsme zašli na burgera do Five guys (lepší mekáč) a dali si všechno, co tam měli, včetně hranolků. Varovat nás mělo už prostředí - podlaha vypadala jako v opičárně, protože personál měl úžasný nápad, nabízet hostům čekajícím ve frontě buráky ... no a kam se slupkama, žejo :) Jinak porce to byla opravdu obrovská - hranolky byly za normálních okolností v kelímcích, ale asi se jim to zdálo málo, takže když jsme otevřeli pytel s potravou, zjistili jsme, že je vrchovatě zasypaná dalšími hranolky. No byly to hřebíky do rakve našeho zdravého stravování a ležely ještě dlouho v nás a neustále se připomínaly.

anna2rerajče.net

anna2rerajče.net

Zvažuji koupi svého prvního burákového másla! I když, zatím mám hodně fazolí ...

KANAĎANI

Tak ze vzdělávacích důvodů považuji za nutné, abyste zhlédli tyto tutoriály o Saskatchewancích a o Kanaďanech. Prý je to živý příklad toho, čeho se tu můžeme dočkat.

Jinak:

• Kanaďané jsou zdvořilí - a to hodně. Nezažila jsem, že by se mi každý den aspoň někdo neomluvil. Petr říkal, že dokonce zažil Kanaďanku, která se omlouvala židli, když s ní nechtěně praštila.
• Kanaďané mají auta - pokud nemají auta, mají je jejich rodiče, pokud je nemají ani jejich rodiče, jsou pravděpodobně černí a jezdí autobusem. Jinak tu frčí i kola, pěškobusem moc ne. Kanadská auta jsou velká (jako fakt velká) a z předního nárazníku jim trčí elektrická zástrčka, aby jim v -40 v zimě startovala, což je tu pravděpodobně otázka života a smrti. Řidiči jsou ohleduplní k přecházejícím chodcům, chodce na chodnících moc neregistrují, stejně jako dešťové kaluže (o čemž svědčí již druhé nahození, které jsme absolvovali jízdou pěškobusem). Už se nám podařilo přecházením křižovatky zastavit auta ve třech směrech!
• Kanaďané jsou těžko zachytitelný druh - zatím jsme přišli do styku hlavně s přistěhovalci, případně nekanaďany, co tu jsou přes pracovní vízum, možná to bude způsobeno i bodem č. 2 - Kanaďani mají auta, protože díky této podmínce se na volných prostranstvích uličních vyskytují jen pomálu.

WHAT ELSE?

No, teď tu do prvního července probíhá jazzový festival, takže aspoň mám kde trávit volné chvilky (usnadněno kolem a to hodně). A zítra se jdu naučit pár jazzových kroků na promenádu u řeky. Dneska pravděpodobně relax doma, s filmem, nebo v nějaké hospodě s alkoholem (už v krvi, protože v barech je to tu drahé jako, no jako něco hrozně drahého :)

anna2rerajče.net