Zkouškové je prokrastinační žeň

Koukám, že poslední zápis do blogu je týden starý a nedomrlý. Proč? Protože jsem zalezlá doma a dělám, že se učím. Moje svědomí mi totiž nedovolí trávit volný čas a moje prokrastinační dušička hatí ten plnohodnotný učící. Takže vzato kolem a kolem - neučím se, ale ze zevlu nemám dobrý pocit - I am doomed! (však mě se to jednou vymstí, mám takové tušení, že už brzo, protože na poslední písemné zkoušce se mi povedlo zbodat i jméno přednášejícího, tak si ji možná vyzkouším face-to-face). No a taky - jsem ve stínu Norského blogu plného novotou zářících zážitků ... do Estonska pojedu už jenom proto, abych sem měla co psát :D


ALE - i když se zkouškám lení a nezelení (překvapivě), nových prokrastinačních činostiček je habakuk. Zejména bych chtěla zmínit 3, které mi teď nejvíce plní zahálecí zásobníky.


DĚLEJTE VĚCI POSLEPU!

Proč? - protože můžete a je to zábava. Jste znudění z učení a chcete prokrastinovat pouhým vařením čaje? Klidně, ale jakmile se rozhodnete tuto činnost (nebo jakoukoliv jinou) uskutečnit, zavřete oči a pokuste se to udělat po hmatu a s pomocí sluchu. Časy her na slepou bábu nám bohužel skončily, ale tohle je může v one-man-show přivézt na chvíli zpět :) Nehledě na to, že při zkouškovém jsou oči (pokud používate nějaký jiný hlavní zprostředkující učící orgán, tak pardon) ze všech smyslů exponovány nejvíc. 


Já jsem si například poslepu vařila kafe, což zahrnovalo sejít ze schodů, najít ve spíži zrkovou kávu (v plechové kulaté dóze, naštěstí), umlít zrnkovou kávu v mlýnku na kličku (trik je v tom trefit se do násypníku ... napoprvé se mi nepoved - aspoň podle zvuku rádobykuliček dopadajících na kachličky ... líbezné), vsypat mletinu do hrnku a zalít ji horkou vodou (asi nejbolestivější část, ale co bych pro zevl neudělala :). Tady to končilo, páč na cezení jsem už neměla. 


Co mi to dalo? Například jsem zjistila, že je má prostorová orientace špatná i poslepu (nebo spíš zvláště poslepu), že mi dělalo menší problém se soustředit na jednu věc, když jsem měla zavřené oči. A taky to, že když jsem oči asi po půlhodině otevřela, připadalo mi všechno nepříjemně ostré a hranaté. Za zavřenýma očima je fajn.


ŽONGLUJTE!

Jestli ještě nežonglujete, tak začněte. Ve fyzické aktivitě bych to zařadila někam mezi šachy a pingpong ... kdyby se u něj používaly obě ruce, tři míčky a žádné pálky. Pokud to má nějaký pozitivní vliv na mozek, tak u mě se ještě neprojevil, možná proto, že jsem si vyvinula vlastní specifický končetinově nespolupracující styl. Ovšem u typických žonglérů se zlepšuje tělesná koordinace a podobné pitominky ... no a ze začátku se ještě naučíte parádně dřepovat! 

Na Youtube je spousta tutoriálů, ale pokud jste stejné dřevo jako já, doporučuju se nějdřív naučit přehazovat jeden míček z ruky do ruky - je to klíčové! Jo a zvolte neodrážející se balonky. Proč? - sami poznáte:) 

ZPÍVEJTE KARAOKE!

Ne na veřenosti, chraň Bůh. I když pro mě za mě ... Já zvolila pohodlnější hudebně-reproduktorový domácí způsob a ztvrdla jsem u toho asi na 2 hodinky, teď mám vyřvané hlasivky, ohluchlé příbuzenstvo, ale jsem spoko loko. Zjistila jsem, že nemám ráda svůj hlas, když ho slyším odjinud (kdo má?!) a že ztrácím koncentraci u delších textů, takže si je musím dohuhňat a i ta písničková výslovnost by chtěla zlepšit, ale co? - endorfíny se vyplavují i zpěvem, tak si zplna hrdla zapějte a hned se vám do toho učení bude nechtít o něco míň!