Vánoční trhy na výstavišti
Ne tak špatné, jak jsem si původně myslela. Jedno slovo, které charakterizuje celý trhově výstavištní koncept - mravenčí chodbičky. Tzn - spousta stejně vypadajících kójek se zbožím, těžká orientace (pokud zrovna nestojíte v patře a nehledíte z ptačí perspektivy). Vánoční atmoška nikde (možná to bylo prodejem rozličných krájecích, sekacích strojů, plastových košů, oblečení a inteligentních prachovek), vstup dváco (příjemné) a hrozná kosa bez čepice (nepříjemné). Kamarád Tomáš si šel pro kameny, svíčky, drátky a podvazky, kterážto kupní přání se mu vyplnila, já si šla pro zábavné trávění času, které se taky vyplnilo - takže oboustranná spokojenost :)
Hospic
Michalovo přání, které zahrnovalo bodyshoty zelené s pacienty se nevyplnilo, neb jsme si jen navlékli návleky, odšoupali stoly kvůli promítání Tří oříšků pro Popelku, načež nám bylo sděleno, že o kultúru nikdo nemá zájem. Inu co, řekli jsme si, bodyshoty budou jindy, svlékli návleky a šli jsme na párek v rohlíku za úžasných 7! Kč (resp. na dva, někteří na tři ... já ne!), kluci se taktéž zásobili dětskými výživami. Následovla výprava do řeznictví, kde Michal nakoupil svůj vánoční pididárek na dárkovou hru - 15 kuřecích srdíček.
Návštěva Tomášova privátu
Pěkné to místo, bohulibé, s hyperaktivním bobkujícím křečkem, psychedelickými podubrousky, balkonem, sympatickými spolubydlícími a hostitelem a spoustou sirek, které se postupně účastnili zapalování svíček, zapalování klubka motouzu a kouzelnického triku. Při této příležitosti Michal zabalil svůj dárek do veselého sobího papíru a balíček posléze zkrášlil uříznutým plátkem pomeranče, který přikurtoval větším, než velkým množstvím izolepy - aby byl dárek od kuřecího srdce pekně v bezpečí.
Vánoční psychovečírek
Bramborový salát se báječně vyvedl, škoda jen, že ho nebylo dvojnásobné množství - takhle jsem se musela na snídani odbýt třemi párky ... Společnost více, než skvělá - až nejlepčejší, řekla bych. I kultivovaný ethanol byl - v podobě vaječného koňaku (dobře Verča!), psycho-turbo-džusu (dobře Honzové!) a medoviny (dobře Terka!). Plynulost diskuse o nesmrtelnosti chrousta, o životě vesmíru a vůbec, o humanitární pomoci pro jižněpólové tučňáky císařské (kecám:) byla narušována záchvaty smíchu - pro procvičení hybnosti sanice dokonalé! Smích a pozorovaná humornost věcí nebyla zapříčiněna alkoholem - takhle se chováme normálně :) No a frustrační dárková hra se vyvedla - Michalův dárek sklidil velký úspěch (posléze i konzumační ... ne tak velký). No a co se tam tak objevilo? Hudební ptáček zpěváček, balení houbiček na nádobí, pankáč na klíče, pernatá kočka, delfín hýbající ploutvemi, vánoční čaj s cukrovými stromečky, karcinogenní vonné tyčinky, čínská polévka nudlová, buráky s tajemstvím, puzzle teletubbies a muppets, králíčkové náušnice, sříkací pistolka, čokoláda, hellou Kitty bloček o který některé účastnice frustračního dárkování málem zápasili v bahně, prstové ponožky a další a další věci. No a proč frustrační? - dárek, který jste si vybrali z hromady vám nezůstal! - díky té zavšivené písmenkové a číselné kostce, jste ho podle pravidel hry různě vyměňovali, posílali, hromadili dárky a tak - no skvělé to bylo! I já-nemůžu-píšu-bakalářku-Zuz se dala zlákat a chvíli pobyla (přece jen, ve vlastním bytě se tomu člověk moc nevyhne:)) Došlo i na vykládání karet (musím si je někde sehnat - je to vynikající prokrastinační věc :)
Takže, Michalové, Tomáši, Albi, Adél, Markét, Honzové, Manine, Terko, Martine, Zuz, Evko a Verčo, díky za skvělý! den.
Výborný report - budu opakovaně číst pokaždé, když si budu chtít vzpomenout na ten skvělý den/večer/noc :-) A pokaždé, když mi bude v Norsku smutno... budu se totiž těšit, že o prázdninách, až se vrátím, třeba něco spácháme, co se alespoň částečně vyrovná tomuto setkání ;-)
OdpovědětVymazatNo hlavně začněte psát svůj blog, ať si já můžu číst o vás :)
OdpovědětVymazat