Sucker punch sucks

Sucker Punch (2011) - ČSFD - 63% - trailer

Začínám si myslet, že Snyder spočinul na vavřínech svých relativně dobrých Watchmenů (2009) a zapomněl, že film neutáhne jen vizuální nápad. Bohužel pro mě si k tomu i sám napsal scénář. Nevím, kde vzal inspiraci, podezřívám ho z vykradení Kill Billa, Světa zítřka, Charlieho andílků, Pána prstenů, I am robot, Scotta Pilgrima a dalších a ano, stejně nesourodá jako výčet inspirace je i konečná podoba filmu.

Na první pohled se to mohlo zdát jako dobrý nápad - bojové scény jako vystřižené z počítačových akčňáren, dívky se zbraněmi a v latexu, gigantická quest hlavní hrdinky za pěti úkoly a to celé zastřešené příběhem o prolínání reality a fikce ve zmučené dušičce pacientky psychiatrické kliniky. No, zasřešené - téhle stříšce by stačilo i pár kapek ranní rosy a rozpadla by se na prach. Přesto musím říct, že první čtvrtina filmu mě bavila a vizuální stránka byla parádní - tlumené barvy laděné stejně jako u Snyderových hrdinných Sparťanů měly opravdu něco do sebe a zpomalovačky byly jedna báseň. Ale jak už jsem řekla, vizuální stránka celý film neutáhne a přestože v bojových scénách využíval režisér digitálního obrazu připomínající počítačovou grafiku, po čase mě to začalo nudit.

Čím jsem starší, tím víc potřebuju příběh a v tomhle případě byla dějová linie silně roztroušená a sloužila jen jako hrbolatý mostek pro akční scény, které byly čím dál absurdnější a absurdnější - gigantické mechanické samuraje jsem zkousla i když animace nebyla nic moc, mrtví nacisté pohánění párou mě udivili, drak nepřekvapil a roboti mě dorazili. Ne, že by akční scény byly špatné, ale staly se předvídatelnými - byly podle jednoho vzoru. Krok č. 1 - guru zadá úkol, Krok č. 2 Latexové ženy s katanami a samopalem rozsekají/rozstřílejí/rozkopou samuraje/draky/roboty/nácky, Krok č. 3 quest done a tohle čtyřikrát dokola.

Film se snaží nést hlubokomyslné poselství o tom, že člověk dokáže všechno, když chce, ale já to té namalované slečně s culíky prostě nevěřila. Možná i proto, že se celou dobu tvářila tak smutně (režisér: "jsi rozervaná, buď rozervaná, ještě trošku, áááno takhle a drž!") a v téhle roli měla asi tak stejně široký repertoár hereckých výrazů jako Seagal (N=1).